Rubriky

Vítejte na naších stránkách, které jsou věnovány
                 POVĚSTEM   

Pověst je často reálný příběh, avšak díky ústnímu převypravování je příběh pozměněn. Pověsti se však na rozdíl od pohádek považují za částečně pravdivé, navíc nemají vždy šťastný konec.
Proto bychom Vám chtěly touto výstavou přiblížit několik pověstí. Nakoukneme do komnat šlechticů a urozených dam, projdeme různá nádvoří, navštívíme staré věže nebo sklepení.....


Uspořádáme Vám samostatnou výstavu pod názvem pověsti z hradů, zámků a podzámčí....

 Přijedeme k Vám kdykoli a kdekoli.......


Naše tel. číslo - 607036852

motto- Chtěly bychom, starým a poškozeným panenkám oprášit jejich duši, vynést je ze stínu zapomnění a navrátit jim jejich urozenost, lesk a slávu.


Odkaz zpět na hlavní stránky - http://hackovanysvet.wgz.cz
 
pověst o zámku v Holíči
pověst o zámku v Holíči
pověst o Mostech u Jablunkova
pověst o Mostech u Jablunkova
pověst o Nitranském hradě
pověst o Nitranském hradě
pověst o Hrabyňi
pověst o Hrabyňi
pověst o zámku Český Krumlov
pověst o zámku Český Krumlov
pověst o zámku Kačina
pověst o zámku Kačina
pověst o zámku Bezděkov
pověst o zámku Bezděkov
pověst o zámku Milotice
pověst o zámku Milotice
pověst o zámku Plumlov
pověst o zámku Plumlov
pověst o pohoří Hrubý Jeseník
pověst o pohoří Hrubý Jeseník
pověst o Malé Straně
pověst o Malé Straně
pověst o Letohrádku Bellarie
pověst o Letohrádku Bellarie
pověst o zámku Ploskovice
pověst o zámku Ploskovice
pověst o městě Opava
pověst o městě Opava
vikštejn.jpg
Vikštejn je zřícenina hradu u obce Radkov na vysokém skalním ostrohu nad řekou Moravicí nedaleko místní části Vítkova Podhradí v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Hrad ve druhé polovině 13. století založil Vítek z Kravař, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1377.
Po vybudování zámku v Horním Vikštějně (Dubová) byl po roce 1776 definitivně opuštěn.
vikštejn.jpg
Stará pověst vypráví, že zakladatel hradu VIKŠTEJN(okres Opava), pan Vítek z Kravař, s oblibou pořádal rytířské turnaje. Jednou s ním při turnaji vyvolal spor divoký rytíř jménem Tunkl. Pře nebyla urovnána po dobrém, rozhněvaný hradní pán nechal rytíře vykázat z hradu. Pohaněný Tunkl mu přísahal pomstu a svůj slib splnil. Byl to však člověk podlý a zákeřný – počkal, až pan Vítek musel odjet do boje, pak vnikl do hradu a Vítkovu manželku vyvlekl na cimbuří. Tam ji posekal mečem a svrhl do vod Moravice. Od té doby se postava nevinné oběti zlé pomsty na hradě zjevuje ve zkrvaveném rouchu.
rytíř Tunkl
rytíř Tunkl
hradní paní
hradní paní
komorná Anna
komorná Anna
pomocník Daniel
pomocník Daniel
pomocník Vojtěch
pomocník Vojtěch
hraběnka ve skrvaveném rouchu
hraběnka ve skrvaveném rouchu
Nitranský hrad
Nitranský hrad
Nitriansky hrad je zachovalý hradný komplex v Nitre. Nachádza sa hradnom vrchu v centre mesta vo výške 220 m n. m., a vytvára výraznú dominantu mesta pod južnými výbežkami pohoria Tribeč. Dominantou hradného areálu je katedrála, biskupský palác a mohutné opevnenie s vystupujúcimi bastiónmi. Dnes na hrade sídli biskupský úrad.
Rožmberk
Rožmberk
Rožmberk (německy: Rosenberg) je hrad v Rožmberku nad Vltavou v okrese Český Krumlov, v Jihočeském kraji. Jedná se o nejstarší sídlo Rožmberků. V současné době je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.
Nitranský hrad

Nitranský hrad

Nitra
NITRANSKÝ HRAD (Slovenská republika) sa nachádza priamo v meste Nitra. Stojí na hradnom vŕšku. Je to výrazná dominanta mesta.
Kdysy dávno tam slůžila jedna dievčina. Žofka bola veľmi krásna a rovnako pekne spievala. Pytačov mala na každý prst aj dvoch, ale ona všetkých odmietala. Krstná mať jej často hovorievala: – Žofka, Žofka, ty raz preberieš……
Žofka po práci často sedávala pri hradnej studni a spievala piesne, ktoré ju naučila mamka, kým ešte žila.
– Krásna dievčina, hľadám Žofku, ktorá slúži na hrade, – zaliečavo ju oslovil tajomný mládenec, ktorý kráčal priamo k nej. Zodvihla hlavu od studne a uvidela toho pravého. Vysoký, krásny šľachtic v zelených nohaviciach, vysokých čižmách, v zelenom kabátci aj klobúku. Práve takto si predstavovala svojho milého. Jedného večera, keď Žofka čakala na švárneho neznámeho, ozval sa hlas: – Žofka, dnes už budeš navždy moja. Žofka sa nahla hlbšie nad studňu, aby sa presvedčila, odkiaľ ide hlas a vtom ju vodník stiahol do vody. Od tých čias už Žofku nikto nevidel. Po čase sa zo studne začal ozývať ženský spev celkom podobný tomu Žofkinmu.
vodník

vodník

model mona
Žofka

Žofka

model mona
ROŽMBERK

ROŽMBERK

Jako na jiných hradech a zámcích patřících Rožmberkům, tak i na hradě ROŽMBERK (okr.Český Krumlov) se zjevuje Bílá paní, která za nocí prochází hradem a barvou svého oděvu oznamuje blížící se události. Černý šat znamená tragické zvěsti, naopak bílá barva přináší zprávy dobré. Naposled prý byla Bílá paní spatřena v době II. světové války, kdy svojí přítomností vyjádřila nesouhlas s nacistickou vlajkou umístěnou na věži. Předobrazem Bílé paní je Perchta z Rožmberka (1429-1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka, která se utrápila v nešťastném manželství.
bílá paní

bílá paní

model Katy
černá paní

černá paní

model mona
zámek Bezděkov
zámek Bezděkov
Zámek Bezděkov se nachází přibližně uprostřed obce. Stojí na místě gotické tvrze ze 14. stol. Dnešní vzhled získal zámek začátkem druhé poloviny 19. stol. Jedná se o stavbu s malým vnitřním nádvořím postavenou v novogotickém stylu. Zámek je obklopen parkem, který byl založen již v 18. stol.
Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
zámek Plumlov
zámek Plumlov
Zámek se nachází nedaleko náměstí v Plumlově. Po původním hradu zbyly pouze zbytky zdí na skalnatém masivu u rybníka. Jsou zde vidět i zbylé hradby. V roce 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova. Plumlov na něm hned zahájil nejnutnější opravy a pokračuje v nich dodnes.
zámek Kačina
zámek Kačina
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Stojí zhruba 6,5 km severovýchodně od Kutné Hory, na katastru obce Svatý Mikuláš, při silnici do Nových Dvorů. Zámek, zvaný také "Husa",[1] dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1802-1822 stavitelem J. Fischerem z Prahy podle plánů drážďanského architekta Ch. F. Schurichta. Na sochařské výzdobě se podíleli A. Schrott a Václav Prachner.
zámek Milotice
zámek Milotice
Státní zámek Milotice je barokní zámek ležící v obci Milotice v okrese Hodonín. Dnes je zámek přístupný veřejnosti a během roku se zde koná řada kulturních akcí. Je zde možno zhlédnout expozici z období 17. – 19. století. Mezi nejvýznamnější majitele zámku patřil rod Serényiů (1648-1811) a rod Seilernů (1888-1945).
zámek Český Krumlov
zámek Český Krumlov
Státní hrad a zámek Český Krumlov je významná architektonická památka v jihočeském okresním městě Český Krumlov. Svou rozlohou přes 6 ha je to (po Pražském hradě) druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách a díky vysokému hodnocení českých i zahraničních odborníků byl v roce 1989 vyhlášen kulturní památkou a v roce 1992 byl zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.
zámek Holíč
zámek Holíč
Holíč bol vyhlásený národnou kultúrnou pamiatkou v roku 1970. Jeho dnešný neskorobarokový výzor je výsledkom prestavby renesančnej protitureckej pevnosti na reprezentačné letné sídlo c.k. rodiny Habsburgovcov. Trojpodlažná obytná budova, pôdorysne riešená do tvaru písmena U je obohnaná mohutným dvojnásobným systémom hradobného múru a priekopy, za ktorými pokračoval rozsiahly ohradený park zlikvidovaný po roku 1919.
letohrádek Bellarie
letohrádek Bellarie
Letohrádek Bellarie je rokokový letohrádek nacházející se v zahradách zámku a hradu Český Krumlov. V dobách českokrumlovských knížat se Bellarie využívala hlavně k odpočinku po procházce v zahradě, ale také k radovánkám.Letohrádek Bellaria byl postaven v raně barokním slohu za časů Jana Kristiána z Eggenbergu v letech 1690–1692. V místě došlo nejprve k vylámání skály.Hned v roce 1690 byla celá stavba dokončena v hrubých rysech a zastřešena.
Ploskovice.jpg
Zámek Ploskovice nechala vystavět jako letní rezidenci velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská v první čtvrtině 18. století. 19. století se zámek stal soukromou rezidencí penzionovaného císaře Ferdinanda V. Habsburského, posledního korunovaného českého krále. Při této příležitosti byl zámek zvýšen o patro a celkově upraven.
Záběry z ploskovického zámku můžete objevit v pohádkách-
Princ a Večernice, 1978, režie Václav Vorlíček
Jak si zasloužit princeznu, 1995, režie Jan Schmidt
Jezerní královna, 1998, režie Václav Vorlíček
Čertova nevěsta, 2010, režie Zdeněk Troška
Duch nad zlato, 2013, režie Zdeněk Zelenka
Duchcov.jpg
Zámek Dux, jak zní původní německý název zámku, je vyhledáván vzhledem ke své bohaté historii a cennému památkovému fondu. V roce 2001 byl prohlášen za národní kulturní památku. V průběhu prohlídek zámecké expozice se dozvíte, jak se žilo na zámku v období pobytu věhlasného dobrodruha Giacoma Casanovy.
bezděkov.jpg
Christian Heinrich Spiess se narodil 4. dubna 1755 v malé vesnici Helbigsdorf. Když mu bylo dvanáct let, utekl s kočovnou divadelní společností. Divadlo hocha natolik okouzlilo, že neváhal opustit domov a vypravit se s ní do světa. Se spolkem potulných herců se mladý Spiess dostal až do Prahy, kterou si na první pohled zamiloval.
Tajemná stránka jeho života začala milostným vztahem s hereckou kolegyní Sophií Körnerovou, jejíž krásu již dříve obdivoval majitel BEZDĚKOVSKÉHO ZÁMKŮ (okr.Klatovy) a hejtman Kašpar Heřman Künigl. Tento muž vysokého společenského postavení nabídl Spiessovi novou pracovní příležitost. Na zámku se mu uvolnilo místo hospodářského správce a hrabě mu chtěl tento úřad svěřit. Spiess jeho návrh přijal a do Bezděkova přijel i se svou milenkou Sophií. Od tohoto momentu mezi hrabětem a oběma milenci vznikl milostný trojúhelník.
Ch. H. Spiess zemřel v Bezděkově na zánět nervů a souchotiny 17. srpna 1799, kdy mu bylo pouhých 44 let. Dva týdny před tím, 3. srpna, zemřela ve věku 46 let bezdětná hraběnka Terezie Küniglová.
V roce 1801 se krásná Sopa Körnerová provdala za hraběte Kašpara Heřmana Künigla.
Ch.H. Spiess

Ch.H. Spiess

model Katy
Sophia

Sophia

model Katy
hejtman Künigl.

hejtman Künigl.

model mona
český krumlov.jpg
Jezírko v zámecké zahradě v Českém Krumlově (okr. Český Krumlov)
O tomto jezírku se vyprávěly krásné pohádky o vodních vílách, které tu tančí v noci při měsíčku. Dokonce se vypráví, že na ostrůvku je ukrytý poklad, a víly jej střeží společně s trpaslíky. Kdo se jim zalíbí, tomu prý část pokladu předají. Ve vyprávění je však kouzlo, kouzlo dobrého slůvka. Kdo toto kouzlo rozřeší, ten poklad získá. Je známo, že mnozí lidé se o získání pokladu již pokoušeli, ale vodní víly ani trpaslíci se neukázali.
víla1

víla1

model mona
víla2

víla2

víla 3

víla 3

model mona
víla 4

víla 4

model mona
víla 5

víla 5

model mona
.
skřítci

skřítci

model mona
Duchcov.jpg
Velký milovník, s jiskrou v oku. Giacomo Casanova se narodil v Benátkách 2. dubna 1725. Svedl nespočet žen, procestoval svět a nakonec skončil v Duchcově (okr Teplice) v jednom z nejkrásnějších zámků severních Čech.V moudrém ale už unaveném světoběžníkovi našel zalíbení hrabě Josef Karel Emanuel z Valdštejna a učinil ho na Duchcově bibliotékářem. Proslulý milovník se tu stáhl do ústraní a věnoval se literatuře.Zemřel 4. června roku 1798, právě na zámku Duchcov.
Casanova byl pochován na dnes již zaniklém hřbitově u kaple sv. Barbory. Vypráví se, že dámy lemem svých šatů zachytávaly o kovovou obrubu Casanovova hrobu, což bylo interpretováno tak, že slavný milovník nedá ženám pokoj ani po smrti.
Hana
Hana
Lada
Lada
hraběnka Johana
hraběnka Johana
ZÁMEK V HOLÍČI

ZÁMEK V HOLÍČI

Povesť z HOLÍČA o bielej pani. Povesť hovorí o tom, že v kaplnke na holíčskom zámku je dodnes počuť plač bielej pani. Biela pani musí naplakať plnú misku sĺz, lenže zlé psy jej tú misku vždy za trest vylejú. Zlé psy trestajú bielu pani, pretože po smrti jej macochy usporiadala oslavný ples. Biela pani bude navždy uväznená na holíčskom zámku.
zámecká paní

zámecká paní

model Katy
Bílá paní

Bílá paní

model Katy
hosté na plese
Henrietta

Henrietta

model mona
cherry

cherry

model Katy
Oldřiška

Oldřiška

model Katy
Rosína

Rosína

model Katy
Maria Luisa

Maria Luisa

model Katy
Samuel

Samuel

model Katy
Otto jako César

Otto jako César

model Katy
Tobiáš

Tobiáš

model Katy
Wai

Wai

model mona
Hossie

Hossie

model mona
KAČINA

KAČINA

Kutná Hora
Slavnou rodinnou tradici na zámku KAČINA (Kutná Hora) převzal zámecký pán Rudolf Karel Chotek (1832-1894). A toho nezajímalo nic jiného, než návštěvy – ať už šlo o jeho veselé kumpány, se kterými hrál o peníze kulečník a karty, nebo o ženy lehčích mravů. Lidé si dělali velké naděje, že až syn hraběte Rudolfa, mladý zámecký pán Jan Rudolf, dostuduje, dá celou tu spoušť do pořádku a zaplatí všechny dluhy, které se jen hromadily. Co osud nechtěl, v rozpuku jeho mládí, v 19 letech mladý pán zemřel. Hraběnka Marie Terezie z Auspergu , jeho matka, byla po všech předchozích příkořích touhle ranou osudu zasažena tak hluboce, že už za pár týdnů po smrti milovaného syna, jediného dítěte, sama zemřela žalem. To byl ale teprve začátek cesty, na které to začalo jít s kačinským zámkem pořádně z kopce. A tak se na Kačině hodovalo a karbanilo ještě víc, než předtím.
Rudolfův pozemský život skončil 1894. Dodnes nemá hrabě pokoje a potácí se po nocích, ale někdy i ve dne zámeckými komnatami na Kačině.
Rudolf Chotek

Rudolf Chotek

model mona
Otto a slečna

Otto a slečna

model mona
Petr a slečna

Petr a slečna

model mona
linhartovy-zamek-2_3.jpg
Josef Sedlnický z Choltic, nechvalny vídeňskéhý policejní prezident,
(působil jako rakouský správní úředník, v letech 1817–1848 zastával místo prezidenta dvorského policejního úřadu) si z cest přivezl mouřenína, chlapíka temné pleti a silných svalů. Byl o něm přesvědčen, že ho nikdo neudolá. V té věci se ovšem dostal do sporu se svým sousedem, hrabětem Arcem ze zámku Hošťálkovy. Ten tvrdil, že mouřenína lehce přepere jeho poddaný Hans. Druhý den ráno stál Hans v zámeckém parku v LINHARTOVECH okr. (Bruntál) pod dubem připraven k zápasu. Mouřenín útočil tvrdě a Hans se spíš bránil, jenže pak náhle sevřel protivníka tak silně, že když rozevřel náruč, mouřenín se mu svezl mrtvý pod nohy. Hrabě Arco vyhrál slušnou sumu, z níž náležitý díl poddanému vyplatil. Pravda, v bídě jeho početné rodině peníze pomohly, ale Hans se trápil vědomím, že svoji sílu, ten dárek od Boha zneužil a zabil člověka.
Dodnes chodí zámkem duch mouřenína a hledá svůj klid.
mouřenín
mouřenín
Josef Sedlnický s chotí
Josef Sedlnický s chotí
Slavomíra a Koloman
Slavomíra a Koloman
Tereza a Vladimír
Tereza a Vladimír
milotice.jpg
Kdysi dávno byly Milotice (okr. Hodonín) skvostným zámkem. Z daleka se tam sjížděla šlechta na hony, bály a hostiny. Hrabě měl rád velkou společnost, avšak jeho žena radši zůstávala sama v komnatě se šitím, nebo vedla rozhovory s mladým zámeckým kaplanem. Hrabě svou ženu stále přesvědčoval, aby se věnovala hostům, ale marně. Hraběnka podezírala manžela ze žárlivosti vůči kaplanovi. Vedli spolu bouřlivé spory stále více a více. Každé ráno s hraběnka procházela po zámecké zahradě s kaplanem a svěřovala se mu se všemi starostmi. Jednou šla opět ráno do zahrady a místo kaplana potkala hraběte s flintou, který tou dobou býval vždy na vyjížďce. Hrabě své ženě popřál dobrou zábavu a zmizel. Za chvíli se objevil zámecký kaplan a políbil své paní ruku na uvítanou. V tom se ozvala rána a dobře mířená střela zasáhla kaplana přímo do srdce. Nikdy se nezjistilo, kdo byl kaplanovým vrahem, protože hraběnka svého muže neprozradila. V den kaplana pohřbu si hraběnka oblékla černý šat a nesvlékla ho až do smrti. Od té doby začali poddaní svou paní přezdívat Černá hraběnka. Zámecký kaplan a Černá hraběnka se prý dodnes procházejí v milotické zahradě.
hrabě
hrabě
hraběnka
hraběnka
kaplan
kaplan
černá hraběnka
černá hraběnka
Ploskovice.jpg
Tenkrát v Ploskovicích ( okr. Litoměřice) pobýval i loupeživý rytíř. Muž kruté povahy a drsného chování. Mnohokrát přepadl pocestné, jezdce na koních, ba i kočáry.
Jednou, za horkého letního podvečera, projížděl Ploskovicemi kočár, v němž seděla bohatá hraběnka. Rytíř se ukryl za křovím a čekal na svou chvíli. Cesta byla v tom místě úzká, proto kočár musel jet pomaleji a právě tam loupeživý pán hraběnku přepadl. Kočího shodil z kozlíku a vyděšené ženě strhl z krku náhrdelník, sebral jí prsteny i všechny peníze, které měla u sebe. Hraběnka tenkrát rytíře proklela za jeho hříšné konání. Za prchajícím loupežníkem volala: "Bůh se ti za tvé činy odmění, tvá duše nikdy nenajde věčného klidu."Jak pravila, tak se také stalo. Ve vysokém věku rytíř skonal a od těch dob bloudí v hodině půlnoční kolem cesty k zámku.
hraběnka Stella
hraběnka Stella
kočí Jakub
kočí Jakub
loupeživý rytíř Matyáš
loupeživý rytíř Matyáš
15176--resizecrop-c800x600.jpg
Paní PLUMLOVSKÉHO HRADU (okr. Prostějov) milovala ruční práce a která služebná byla pilná v ručních pracích, ta měla zajištěnu dobrou službu. Ta co neuměla plést a vyšívat, dostávala nejhorší práce. Paní byla pyšná na svou zručnost, proto se jí dotklo, když jí manžel řekl, že viděl v kovárně výšivku, jakou by ani ona nesvedla. Rozhodla se, že kovářovu dceru Markétu vyzkouší. Musela ušít stuhu dlouhou, aby s ní mohli omotat celý hrad. To děvče samozřejmě nemohlo dokázat a když se na ni paní rozkřikla, že je líná, dívka se vyčerpáním rozplakala a rozhodla se, ukončit svůj život. Dřív než se oběsila, proklela paní, aby zkameněla a nedošla klidu dřív, než se plumlovský hrad rozpadne na kámen. Paní brzy na kletbu zapomněla. Ráda sedávala nad rybníkem a pletla. Při pletení jí klubíčko vlny spadlo dolů k rybníku. Jen se otočila a už se před ní ukláněl neznámý rytíř. S úklonou jí podal klubíčko a zmizel. Sotva se však paní klubka dotkla, zkameněla.
Dodnes je před zámkem, na srázu nad rybníkem kámen připomínající sedící ženu.
hradní paní Ludmila
hradní paní Ludmila
 Markéta z kovárny
Markéta z kovárny
služebná Kateřina
služebná Kateřina
služebná Klára
služebná Klára
služebná Kornélie
služebná Kornélie
služka Barbora
služka Barbora
služka Eliška
služka Eliška
Letohrádek Bellarie.jpg
Když byl letohrádek Bellarie (okres Český Krumlov) postaven, stalo se prý hned při první slavnosti velké neštěstí. Jedna dáma celý večer pociťovala bolení hlavy. Poslechla radu, aby naráz vypila plný pohár červeného vína. Když tak učinila, klesla v mdlobách na pohovku a již se neprobrala. Pokaždé, když se pak v letohrádku konala slavnost, objevila se nečekaně mezi hosty neznámá dáma v červených rokokových šatech s vysokým účesem. Jak se tajemně objevila, tak se také před ukončením slavnosti ztratila. Mluvilo se o ní, jako o tajemné rokokové dámě.
tajemná dáma
tajemná dáma
Blažej
Blažej
 Vanesa
Vanesa
Vanda
Vanda
slečna Adina
slečna Adina
Pavla
Pavla
slečna Anna
slečna Anna
Marta
Marta
Adéla
Adéla
služebná Eliška
služebná Eliška
obec Mosty u Jablunkova
obec Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova (polsky Mosty koło Jabłonkowa, německy Mosty bei Jablunkau) je obec na východě České republiky. K 1. lednu 2013 měla obec Mosty u Jablunkova 3 937 obyvatel. Přibližně 18% obyvatel tvoří polská menšina.
obec Hrabyně
obec Hrabyně
Hrabyně je obec ležící v okrese Opava. Má 1209 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1003 ha.

Dnes je okolí kostela upraveno jako veřejný park.
obec Velké Albrechtice
obec Velké Albrechtice
Obec Velké Albrechtice se rozkládá v údolí podél vodního toku Bílovka, jihovýchodně od města Bílovce. Jižní hranice katastru obce kopíruje hranice Moravy a Slezska. Svůj název obec nese údajně po Albrechtovi, který v době Přemysla II. byl olomouckým biskupem baronem ze Schaumburka a Helsteinu vyslán osídlit zničenou osadu a doplnit zbytky slovanského obyvatelstva.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 985 obyvatel.
Malostranský hrbitov
Malostranský hrbitov
Tajemství Malostranského hřbitova (Praha). Nejnavštěvovanějším místem je nejmenší z hrobů. Náhrobek děvčátka, která se jmenovala Anička Degenová. Byla potomkem strážmistra Augustina a nádenice Anny. Holčička zemřela ve věku 3 let. Její dojemný náhrobek vytvořil v roce 1851 sochař Jan Max.
Jeseníky - Petrovy kaneny .jpg
Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii jako jejich nejvýchodnější část. Nejvyšší hora je Praděd.
Kočičí hrad.jpg
Skalní útvar Kočičí hrad tvoří mohutná pískovcová kra o rozměrech 750 x 300 m. Nachází se na značené odbočce vedoucí od Ostaše do Dědova. Spolu s dalšími skalními útvary tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš.
kočičí hra ,kočičí skály.jpg
Nad Uvezlisky, blízko šanovské a hostětínské hranice (okres Uherské Hradiště) trčí k nebi několik skalisek. Říká se, že jsou to zbytky kdysi hrdého kočičího hradu, po něm se celé místo jmenuje. Původně na hradě sídlili rytíři. Často odjížděli bojovat a proto hrad chátral. Po nějaké době hrad opustili. V opuštěném hradě se usadily houfy divokých koček. O půlnoci vybíhaly kočky z hradu a podnikaly nájezdy do blízkých vesnic Hostětína, Pitína, i Šanova a příšerným mňoukáním, škrábáním a rámusem budily a strašily lidi. Vesničané se marně snažili zdivočelé kočky každou noc odehnat. Kočičí hrad však chátral dále, až se jednoho dne sesul docela. Zříceninu kočičího hradu pohltil močál a s hradem zmizely i všechny kočky. Zůstala jen pověst a naděje, že hradní poklad, pohřbený prý pod troskami hradu v močálu, bude jednou objeven.
Valentýna
Valentýna
Blahoslava
Blahoslava
Květoslav
Květoslav
Marek
Marek
Heřman
Heřman
Doubravka
Doubravka
Žofie
Žofie
stařenka Apolena
stařenka Apolena
Blažena
Blažena
Přemysl
Přemysl
Heřmánek, Kamilka a Vojtěška
Heřmánek, Kamilka a Vojtěška
Karla
Karla
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova
Podle pověsti před mnoha staletími stával v Mostu u Jablunkova (okr. Frýdek Místek) pevný knížecí hrad. Jeho pán a vládce měl tři dcery, které byly krásné, ale také domýšlivé, panovačné a velmi rozmařilé. Jednou se měl na hradě konat ples. Knížecí dcery přemýšlely, čím by všechny ohromily, až jedna z nich vymyslela, že si nechají vyrobit nevídané střevíčky. A to z chlebové kůrky. Marně jim otec domlouval, že je chléb dar boží a nesluší se je takto zneuctít. Dcery si to nedaly rozmluvit. V den, kdy se konal ples, přišla k bráně chudá žena a prosila o trochu jídla pro své hladové děti. Knížecí dcery kolem ní prošly s opovržením a přezíravě od ní odvrátily hlavy. Žebračka jim pohrozila pěstí a uvalila na ně kletbu. Když pak byla zábava a tanec v nejlepším a také knížecí dcery si chtěly zatančit, sotva vstoupily na taneční parket, ozvaly se pekelné zvuky a celý hrad se i se všemi tanečníky propadl pod zem a nikdo jej více nespatřil
Helen
Helen
Oria
Oria
Jordana
Jordana
knížecí hrabě
knížecí hrabě
ŽEBRAČKA S DĚTMI
žebračka
žebračka
děti
děti
Opava-letecka1.jpg
Před mnoha staletími se v místech současného města Opava (okr. Opava) sešli dva mocní páni. Setkali se na lovu. Navečer prvního dne se unaveni utábořili na břehu. Ráno je probudil hluk. Vyskočili před stan a uviděli kupeckou karavanu. Vozy vrchovatě naložené zbožím. Jakmile bohaté pány kupci spatřili, začali jim nabízet zboží a taky jim ukázali čarovně krásného ptáka, kterého nikdy v životě neviděli! A jak to tak bývá, oba pánové jej chtěli mít pro sebe. Najednou se strhla hádka. Kupci slíbil, že se za rok vrátí a přivezou pávy dva. Návrh se pánům zalíbil a slíbili, že budou čekat. „A co kdyby se kupci opozdili? Nebudeme přece čekat v nepohodlí. Dáme na tomto místě postavit město!“ A když pře vznikla o páva, dali městu jméno OPAVA.
DĚJ SE VYTVÁŘÍ...
bohatý pán Anastas
bohatý pán Anastas
bohatý pán Jindřich
bohatý pán Jindřich
kupec Trion
kupec Trion
orientální tanečnice
orientální tanečnice
kupci Arabský a Turecký
kupci Arabský a Turecký
Velké Albrechtice.jpg
Jednou dávno, vyloupili zloději obec Velké Albrechtice ( okr. Nový Jičín) a kořist nahonem ukryli v márnici na hřbitově. Domluvili se, že příští den si lup z márnice vyzvednou. Jejich domluvu nechtíc vyslyšel srdnatý pacholek. Že si uměl se vším poradit, svěřil se svému kamarádovi, co slyšel. Umluvili se, jak na zloděje vyzrají. Druhý den se schovali pacholci na hřbitově ve dvou starých rakvích a trpělivě čekali na zloděje. Ti se dostavili okolo půlnoci. Sedli si na zem a začali si dělit lup. Když ponocný troubil půlnoc, ozvaly se v truhlách duté rány. Víka se zvedaly a byly slyšet hlasy: ,,Vstávejte mrtví, je náš čas- pochutnáme si na živých zas !!!‘‘ Zloději se lekli a utekli. A pacholci! Ti se jenom smáli…Ráno nechali na návsi vybubnovat, že všechny kradené věci jsou v márnici.
zloděj Evžen

zloděj Evžen

model Katy
zloděj Lojza

zloděj Lojza

model Katy
zloděj Tonda

zloděj Tonda

model Katy
Svata-holcicka.jpg
Tajemství Malostranského hřbitova (Praha). Nejnavštěvovanějším místem je nejmenší z hrobů. Náhrobek děvčátka, která se jmenovala Anička Degenová. Byla potomkem strážmistra Augustina a nádenice Anny. Holčička zemřela ve věku 3 let. Její dojemný náhrobek vytvořil v roce 1851 sochař Jan Max. Legenda vypráví: Když se v nebi rozdělovaly duše pro narozené děti, stala se chyba. Anička dostala místo lidské duše - andělskou. A tak když Anička přicházela na svět, zářila jasná hvězda, ptáci radostně švitořili, rozkvetly květiny i stromy… Jakmile Anička povyrostla pomáhala chudým a žebrákům. Dala jim vše, co mohla. Tak měla dobré srdce.
Bůh nakonec pochopil, že andělské srdce nemá na zemi místo, neboť je lidé budou zneužívat. A tak se smiloval. Anička se jednoho dne nakláněla z okna a z rukou jí vypadla hadrová panenka. Chtěla jí zachytit, vyklonila se příliš daleko a zřítila se z okna ven na tvrdou dlažbu. Byla na místě mrtvá a osvobozený andílek se tak mohl vrátit zpět do nebe, kam patřil.
Anička Degenová
Anička Degenová
nádenice Anna
nádenice Anna
strážmistr Augustin
strážmistr Augustin
žebračka Milena
žebračka Milena
Jeseníky - Petrovy kaneny .jpg
Petrovy kameny jsou vrchol, který se nachází v pohoří Hrubý Jeseník (okr. Bruntál ) v Pradědské hornatině. Dlouho se tradovalo, že Petrovy kameny v Jeseníkách byly místem setkávání čarodějnic, jedním z nejvýznamnějších ve stření Evropě. Již pouhá zmínka o Petrových kamenech naháněla lidem strach a hrůzu, protože věřili, že se na tomto místě každoročně slétají čarodějnice, před nimiž si prý člověk není jist životem a zdravím. V ovzduší plném strachu, nevědomosti a pokřivené fantazie se pak mohly Petrovy kameny stát místem schůzek čarodějnic .
Luwana
Luwana
Florentina
Florentina
Jožina
Jožina
Alison Gross
Alison Gross
Wantuša
Wantuša
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "6175"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one